Jdi na obsah Jdi na menu
 


Emise (nevešlo se do Zpravodaje města Čelákovice)

10. 6. 2011

Emise

Motto: Stokrát nic umořilo osla.
(České přísloví)


Pokud RWE tvrdí, že její technologie paroplynové elektrárny je ta nejčistší, nejekologičtější, nejšetrnější k životnímu prostředí a tudíž i k nám k lidem zde žijícím, měla by také říct, že i když je její technologie nej tak stejně emise produkuje a tyto emise nepatří ke zcela neškodným. Ono totiž když na poli u Mochova vyroste elektrárna, tak to není to samé, jako když tam roste pšenice.
RWE nám to ale neřekne, protože by to mohlo poškodit její pečlivě střežený čisťounký mediální obraz. Možná až ve studii EIA se dočteme, že škodlivé emise v ovzduší se nepatrně zvýší, ale že je to zanedbatelné množství vzhledem ke stávajícímu stavu v naší lokalitě. Takže vlastně to ani nepoznáme. Nebo že by to naše zdraví přece jen ovlivnilo? Zkuste si na tuto otázku odpovědět sami.
I když bude paroplynový zdroj provozován s provozovatelem garantovanými, významně nižšími emisemi oxidů dusíku, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek, než stanoví legislativní požadavky (NV č. 146/2007 Sb.), bude znamenat významné navýšení znečišťujících látek v ovzduší, a to zvláště v emisích oxidu dusíku, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého. Toto navýšení emisí s sebou ponese i značná zdravotní rizika pro obyvatelstvo. Předpokládaná roční doba provozu zdroje (špičkový zdroj) je odhadnuta na 5 000 hodin, a pokud bude provozována jako alternativa k solárním elektrárnám, bude se doba jejího provozu převážně překrývat, se špatnými rozptylovými podmínkami.   

Uvažovaná emisní zátěž:

Látka Produkce za hodinu Produkce za rok
CO 190 kg
950 000 kg
NOx 190 kg
950 000 kg
CO² 270 t
1 350 000 t  
SO² 17 kg
85 000 kg
PM 19 kg
95 000 kg



Hodnota pro přízemní ozon O³ není uváděna, ačkoliv právě v případě paroplynové elektrárny odparem 1000 l/h chladící vody a produkci NOx 190 kg/h bude jeho hodnota jistě nezanedbatelná (Pozn.: Údaje v tabulce byly získány od důvěryhodného zdroje ze společnosti RWE.)

Jaká lze očekávat zdravotní rizika v oblastech, kde se projeví zvýšení těchto emisí?  

Srdeční onemocnění
Odborný lékařský časopis American Journal of Epidemiology publikoval zajímavé výsledky výzkumného projektu institutu Medicare Beneficiaries v Pittsburghu v americké Pensylvánii, který se zabýval výzkumem vlivu znečišťujících látek v ovzduší na vznik srdečních chorob. Studie probíhající v letech 1987 až 1999 svými výsledky přímo potvrdila, že krátkodobé i dlouhodobé vystavení organismu znečištěnému ovzduší zvyšuje pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění. Byla prokázána přímá souvislost mezi koncentracemi oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého a prachových částic o průměru menším než 10m (PM10),  a vznikem infarktu myokardu. Vystavení organismu oxidu uhelnatému a prachovým částicím současně, autoři uvádí mezi nejvýznamnější faktory, které nejčastěji stojí za rizikem selhání srdce. Dále byl prokázán vliv zmiňovaných látek i na vznik ischemické choroby srdeční. Nebezpečí těchto cizorodých látek pro lidský organismus se násobí ve spojení s vysokými denními teplotami. Z dlouhodobého hlediska je třeba také vzít v úvahu organické látky vázané na jemné prachové částice (např. polyaromatické uhlovodíky), které představují riziko vzniku nádorového onemocnění.

Vývojové vady a onemocnění u dětí vlivem zvýšených koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší

Přehledová zpráva shrnující nejvýznamnější výsledky celosvětových výzkumů v oblasti negativního působení chemických kontaminantů na reprodukci a dále zdraví dětí konkrétně řeší i otázku vlivu znečištěného ovzduší na plodnost mužů a žen, zprostředkovává statistické výstupy několikaletých studií z celého světa spojených s problematikou předčasných porodů, nízké porodní váhy novorozenců, mozkových obrn u novorozenců a dalších zdravotních komplikací vznikajících díky expozici znečištěnému ovzduší. Výsledky jednoznačně prokázaly, že v prenatálním vývoji je plod mužského pohlaví citlivější na zevní vlivy než plod pohlaví ženského. Vystavení těhotných žen po dobu tří měsíců oxidu uhelnatému o koncentraci vyšší než 5,5 ppm zvyšuje riziko nízké porodní váhy dítěte o 22 %. Zvýšení o 1 ppm celkové koncentrace CO v ovzduší, znamená riziko výskytu o 31 % vyšší. Brazilská studie hovoří v kontextu nízké porodní váhy novorozenců o konkrétním váhovém rozdílu u dětí vystavených znečištění ovzduší CO, ve výši 23 g se zvýšením koncentrace CO o 1 ppm. Tyto údaje statisticky odpovídají výzkumu u dětí matek, které byly škodlivinám vystaveny v prvním trimestru těhotenství. Riziko nízké porodní váhy novorozence a předčasného porodu je prokázáno u matek vystavených v těhotenství vyšším koncentracím jedovatého oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého. V případě vystavení vyšším koncentracím těchto dvou látek současně, je riziko poškození prenatálního vývoje u obou pohlaví srovnatelný.
 
Seznam zdrojů:
Donald T. Wigle et al.: Epiemiologic Evidence of Relationships between Reproductive and Child Health Outcomes and Environmental Chemical Contaminants
Gregory A. Wellenius et al.: Particulate Air Pollution and the Rate of Hospitalization for Congestive Heart Failure among Medicare Beneficiaries in Pittsburgh, Pennsylvania
Šuta M.: Chemické látky v životním prostředí a zdraví
http://www.irz.cz/http://www.cpu.cz/   Ing. Zdeňka Jarošová

 

Luboš Netušil
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář