Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hluk (nevešlo se do Zpravodaje města Čelákovice)

10. 6. 2011
Hluk

Motto: Buben dostává rány - bubeník peníze
(Indické přísloví)

Plánovaná paroplynová elektrárna RWE nemá svojí hlučností přesáhnut úroveň 50 dB. Pro někoho se může i tato úroveň stát noční můrou.
Dovolím si zde použít pasáž z článku paní Wandy Dobrovské, který uveřejnila na blogu MF dnes pod názvem „Zákon o poškozování veřejného zdraví“, říká v něm, cituji:

Hluk je každý nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje nebo mu škodí na zdraví. „Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu, převážnou většinu výstražných podnětů z prostředí člověk přijímá právě sluchem.“ Sluch nejde vypnout a sebezáchovné reakce, které jsou zakódovány ve vegetativním systému, nelze obelstít intelektuální argumentací. Když v procesu vyvažování přírody a kultury převáží příkazy civilizace – v tomto případě typu „zkus si toho nevšímat“, „musíš to nějak vydržet“, „na to si zvykneš“ – hrozí sebedestrukce, mimochodem časté téma umění 20. i 21. století.
Sluchové centrum v mozku jede naplno i ve spánku. V praxi se to projevuje třeba tím, že vnější zvukový podnět (tikot nástěnných hodin, zvonění telefonu, hluk přistávajícího letadla) se člověku projektuje do snu jako součást nějakého audiovizuálního děje nebo scény. Když se tak děje občas, nervová soustava si s tím ještě dokáže poradit. Když je ale člověk hlukové zátěži vystaven dlouhodobě, dostává se do stavu trvalého stresu a ztratí schopnost odpočívat. (Chronická únava a nespavost figurují ve výčtu negativních dopadů hluku na zdraví na prvních místech.) Na celém procesu je zrádné to, že následky na zdraví se dostavují plíživě. Nějaký čas s hlukem bojujete – třeba tak, že si vytváříte vlastní hluk (sousedovu televizi ve vedlejším bytě přehlušujete tak, že si pouštíte vlastní hudbu na plné pecky) nebo si předstíráte, že vám hluk zvenku nevadí. Po celou dobu jste ale jakoby neustále ve střehu, v jakési zacyklené stresové reakci, ze které se vám pak už nepodaří vystoupit, ani když se octnete v podmínkách, které žádný zvukově-stresový faktor neobsahují.
V noci jsou škodlivé účinky na zdraví zjišťovány už v rozmezí expozice hlukem o intenzitě mezi 30 dB až 40 dB, ty jsou však ještě klasifikovány jako mírné (čísla z dokumentu Světové zdravotnické organizace „Night Noise Guidelines for Europe“). Zdravotní zátěž nicméně začíná na hladině kolem 40 dB a dlouhodobé vystavování hluku o intenzitě mezi 40 dB až 55 dB už nutí lidi činit různá obranná opatření, aby se nepříjemným podnětům vyhnuli nebo se před nimi chránili. To je pořád ještě docela dobré, protože to znamená, že člověk má pořád ještě dost aktivní pud sebezáchovy, aby se ze zamořeného území snažil nějak zachránit. Hluk nad 55 dB (stále noční hodnoty) už zahání lidi do kouta. Přestává je zajímat povaha hluku a začínají se instinktivně bát o své zdraví – je to zcela na místě, protože poškození se vkrádá na vegetativní úrovni a tím strachem se o svá práva hlásí srdce (riziko kardiovaskulárních onemocnění je dalším často uváděným následkem nadměrné hlukové zátěže).
Konec citace
K výše uvedené argumentaci autorky lze pouze dodat, že čím má zařízení více provozních hodin za sebou, tím je hlučnější a dodatečné prokazování nadměrného hluku je značně komplikované. Proto deklarovaná úroveň počátečních parametrů hluku, které jsou za hranicí byť těsně, je alarmující. Navíc jedna věc je úroveň nařízené vyhláškou a druhá věc jsou parametry, které mají prokazatelně vliv na lidské zdraví. Zařízení RWE nesplňuje podle údajů uvedených v prezentaci společností ALPIQ a RWE z 05.11.2009 ani hodnoty dané nařízením vlády č. 148/2006 Sb.


Luboš Netušil

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář