Jdi na obsah Jdi na menu
 


Eurodotace

8. 1. 2015

Mise eurodotace: Česko si chce napravit reputaci a stát se inovačním centrem




 

Do nového dotačního období vstupuje Česko se skluzem, letošní rok bude patřit především dočerpávání evropských peněz z předešlého sedmiletého období. Vinu ovšem nenesou čeští politici. Zpoždění nabírá celá unie, když Evropská komise zatím schválila jen zlomek z celkem více než 530 operačních programů a nemá hotovou doprovodnou legislativu. Některé nové programy však Česko otevře ještě předtím, než komise kompletní balík odkývne. Půjde především o peníze do inovativního podnikání a ekologického provozu.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má koordinaci rozdělování bruselských peněz na starosti, počítá s tím, že první nové výzvy spustí v březnu. "Jde o programy, jež splní kritéria nadefinovaná vládou," říká ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Musejí mít například hotovou analýzu, jaké jsou na trhu potřeby a že jim nastavení programu odpovídá. K prvním penězům by se podnikatelé měli reálně dostat v poslední čtvrtině roku 2015 poté, co odborné komise posoudí přihlášené projekty.

Golfová hřiště už ne

Evropská unie nastavila pro tuto sedmiletku přísnější pravidla. Dopředu chtěla od členských států slyšet, nač peníze potřebují a proč. Končí tak třeba nechvalně známá česká specialita, kdy dotace končily v soukromých hotelech nebo golfových hřištích. Požadavek unie je, aby dotace pomohly členským státům s konkurenceschopností.

Česko bude v letech 2014 až 2020 rozdělovat přibližně 662 miliard korun. Nejrobustnější programy jsou doprava, inovace v podnikání a peníze do regionů. Oproti minulým letům už nebudou eurodotace z poslední jmenované skupiny rozdělovat krajské rady, ale postará se o ně přímo ministerstvo pro místní rozvoj. Bude přitom debatovat se zástupci samospráv, aby vědělo, co je potřeba. "Půjde o zlepšení dopravní infrastruktury, stavbu cyklostezek a sociální bydlení," vypočítává Šlechtová.

Celkově mají jít peníze ve velké míře na energetické úspory, dopravní stavby, inovace v byznyse i akademické sféře, na podporu zaměstnanosti. Zvláštní zohlednění připadne sociálnímu podnikání -ti, kdo 30 procent zaměstnaneckých míst obsadí lidmi, kterým se na trhu práce špatně uplatňuje, získají nárok na podporu.

Méně prostředků chce vláda vložit do základního vybavení podniků. Nastavení programů má byznysmeny tlačit do toho, aby přicházeli s novými nápady a spolupracovali na tom i s vědci v různých výzkumných nebo akademických institucích. Vláda by totiž ráda, aby se v Česku přestalo jen montovat a země získala pověst malého evropského Silicon Valley.

Současně se zmenší míra přímých dotací a začnou se více využívat úvěry, záruky nebo investorské vstupy. Peníze se tak vrátí zpátky a bude za ně možné podpořit více zajímavých projektů.

Z hlediska objemu je na podporu podnikání určený třetí největší balík, zhruba 120 miliard korun. "Hlavní část peněz bude směřovat na snížení energetické náročnosti podnikatelské činnosti a k nákupu moderních technologických zařízení," říká Simon Palubčík z poradenské a certifikační společnosti TÜV SÜD Czech.

V rámci inovací budou moci podnikatelé z dotací zaplatit 25 až 45 procent z ceny za nové stroje, software nebo stavební úpravy. U snižování energetické náročnosti lze dosáhnout až na 70procentní dotaci. Výzvy zatím nejsou hotové, aktuální informace o nich zveřejňuje MMR nawww.dotaceeu.cz. Tam se zájemci dozvědí termíny a podmínky pro žádosti.

Tentokrát lépe

Vedle podnikání klade vláda důraz i na dopravní stavby - od obou odvětví si slibuje nová pracovní místa. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že by z hlediska dotací rád neztratil stavební sezonu roku 2015. Vzhledem k připravenosti programů je ale pravděpodobné, že tento rok budou stavaři utrácet především peníze, které Česko dočerpává z minulé sedmiletky. Na dopravu je připraven největší balík, 22 procent z veškerých peněz, které má Česko k dispozici. Problém je, že tu není dost přichystaných projektů, za které by šlo utrácet. Některé dálnice či silnice váznou na výkupu pozemků, jiné na získávání potřebných povolení.

Česko by se chtělo zbavit cejchu země, jež je mezi evropskou osmadvacítkou v čerpání nejhorší. Kvůli tomu ubylo 12 programů a zbývajících deset má být podstatně přehlednějších, s jednotnými pravidly a lepší kontrolou. Ministerstvo pro místní rozvoj také rozjíždí školicí středisko veřejného investování a v regionech pořádá vzdělávací semináře. Zdatnější mají být úředníci, kteří dotace rozdělují, i jejich příjemci - ve výsledku by mělo přibýt dobře připravených projektů, za něž se nebudou muset peníze vracet do Bruselu. "Nejčastější chyby byly v hodnocení a výběru projektů a jejich následné kontrole. Příjemci zase nejčastěji chybovali v realizaci veřejných zakázek," dodává ministryně Šlechtová.

 

Miliardy z Bruselu

Méně programů

Česko bude zhruba 662 miliard korun z Evropské unie rozdělovat v deseti programech. Oproti uplynulým sedmi letům je to o dvanáct méně. Správa dotací by tak měla být přehlednější a lépe kontrolovaná. Zanikly hlavně regionální operační programy, v nichž se peníze parcelovaly na úrovni krajů a bylo s nimi spojeno nejvíc trestních kauz. O eurodotace do regionů se postará ministerstvo pro místní rozvoj.

Nejdřív cíl

Česko si stejně jako další země muselo stanovit, čeho chce za dotační peníze dosáhnout. Až na základě toho Evropská komise schválila programy. Stejné to bude u projektů - žadatelé budou muset prokazovat, že plní stanovené cíle.


První nové výzvy spustí ministerstvo pro místní rozvoj v březnu. "Jde o programy, jež splní kritéria nadefinovaná vládou," říká ministryně Karla Šlechtová (za ANO).

Zdroj:http://archiv.ihned.cz/c1-63334010-mise-eurodotace-cesko-si-chce-napravit-reputaci-a-stat-se-inovacnim-centrem