Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těžební limity

24. 10. 2014

Těžební limity vyřešíme příští rok, řekl ministr Mládek


Praha – Diskuse kolem prolomení limitů těžby uhlí by měla být vyřešena v roce 2015, uvedl dnes po jednání s odbory ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Zaměstnanecké svazy jsou pro úplné zrušení limitů, stejně jako prezident Miloš Zeman. Těžební limity stanovila vláda v roce 1991.


Prezident Zeman po pondělním jednání tripartity uvedl, že by podpořil referendum v Ústeckém kraji, které by otázku platnosti limitů řešilo. "Je to moje představa, budu muset přesvědčit ostatní členy vlády, aby si to vzali za své," sdělil dnes Mládek.

Na schůzce s ministrem dnes odbory řešily různé varianty připravované Státní energetické koncepce (ASEK). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí řekl, že otázku prolomení limitů bude řešit právě energetická koncepce a surovinová politika státu. Těmto podkladům se bude věnovat tripartita na svém dalším zasedání v prosinci a na přelomu roku o nich pak rozhodne vláda.

Podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jana Sábela prosazují odbory variantu koncepce, která obsahuje tzv. bezpečný a soběstačný scénář, tj. že by umožnila těžbu i v dalších letech. Podotkl také, že odbory podporují úplné zrušení limitů již několik let. "Ale také říkáme, že je potřeba ochránit lidi, kteří tam v místech potenciální těžby žijí," uvedl Sábel. Jako možné řešení nabízí, že by těžařské firmy postavily lidem nové bydlení. "Spousta lidí by to asi vzala a klidně přestěhovala se do nějakého hezčího prostředí," míní Sábel.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které stanovilo usnesení vlády z roku 1991, zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.

Zdroj:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/289917-tezebni-limity-vyresime-pristi-rok-rekl-ministr-mladek/

Paroubek: ČR by měla podporovat cestu energeticky soběstačných obcí


Zatímco v ČR jsou snahy silných průmyslových lobby o to, aby byly k jaderným elektrárnám Dukovany a Temelín přistavěny další jaderné bloky, západní Evropa se, i v souladu se třemi základními cíli Klimaticko-ekologického balíčku na rok 2030, vydává ohledně zdrojů energie zcela opačným směrem.

Rozšíření Temelína či Dukovan by stálo stovky miliard korun a návratnost této investice je skutečně velmi nejistá. Navzdory všeobecnému přesvědčení českých občanů mohutně podporovanému skupinami, včetně mediálních, majícími zájem na rozšíření jaderných elektráren v ČR není totiž výroba elektřiny z jádra vůbec levná. Pokud se podíváme na hodnoty, které poskytuje energetická burza PXE, vidíme, že se nyní elektrická energie pro příští rok v základním pásmu obchoduje v přepočtu za 975 korun za megawatthodinu, autoři energetické koncepce však vyčíslili náklady na jednotku elektřiny z moderního jaderného bloku na 1600 korun.

Než ČEZ vypíše nový tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně či Dukovanech, požaduje logicky po vládě garanci za cenu elektřiny z těchto nových bloků. To znamená, že by vláda prakticky zavázala občany ČR i v příští generaci k tomu, aby dopláceli na nekonkurenceschopnou elektřinu z nových jaderných bloků.

ČR již nyní vyváží téměř celou roční produkci Temelína, což činí asi 20 % celkové české produkce elektřiny, a řadí se tak na 5. místo mezi světovými vývozci elektřiny. Kam a za jakých podmínek by ČR chtěla takto drahou elektřinu dodávat, pokud budou naplněny cíle Klimaticko-ekolgoického balíčku na rok 2030, snížení spotřeby energie o 30 %?

Cestou, kterou by se ČR měla vydat, není výstavba nových jaderných bloků, ale naopak větší podpora obnovitelných zdrojů energie a s tím související decentralizace výroby zdrojů elektřiny a tepla. Využití iniciativy obcí a spolků na obecní a místní úrovni, které by samy investovaly do obnovitelných zdrojů energie. To je pochopitelně něco, čemu se velcí hráči kvůli hrozbě poklesu zisků brání, ale rozhodně jde také o cestu, která je v souladu se zájmy většiny občanů.

Za příklad si v tomto ohledu může Česká republika vzít Německo. Nedávno se i v českých médiích objevila zpráva, že nedaleko Berlína stojí vesnice Feldheim, která je zcela soběstačná v zásobování elektřinou a teplem z obnovitelných zdrojů energie. Zdejší obyvatelé kromě větrného parku a bioplynové stanice vlastní také místní síť pro rozvod elektřiny a tepla.  Podle starosty Feldheimu Hoyera přináší energetická soběstačnost obyvatelům Feldheimu krom výrazné úspory nákladu na bydlení také nová pracovní místa, a to i pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

Věřím, že takové projekty jsou uplatnitelné i v České republice. Kromě úspory peněz pro obyvatele a vytvoření nových pracovních míst v obci, která se pro tuto cestu rozhodne, zůstávají v její pokladně peníze, které by jinak platila za elektřinu někomu jinému, a ještě k tomu může vydělat na prodeji energie, kterou sama nespotřebuje. Takováto investice do obnovitelných zdrojů energie se tedy obci vrátí. Což se skutečně nedá říci o investici do dostavby Temelína či Dukovan. Ne nepodstatná je také nezávislost obce a jejích obyvatel na oligopolních dodavatelích energií.

Zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Paroubek-CR-by-mela-podporovat-cestu-energeticky-sobestacnych-obci-342752