Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co přinese nová evropská směrnice o bateriích?

6. 3. 2009

Co přinese nová evropská směrnice o bateriích?

Ing. Jaroslav Špůr 

Koncem února MŽP prezentovalo návrh novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ( dále jen zákona ). Součástí navrhované právní úpravy je implementace požadavků zakotvených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS do českého právního řádu, tj. do 3.dílu  zákona změnou a rozšířením § 30 - § 31, kde zcela nově a uceleně upravuje nakládání s bateriemi a akumulátory. Jak bude vypadat zpětný odběr baterií po novele zákona? 

Nově jsou definovány základní pojmy v § 31 novely zákona. Stávající členění užívané v § 38 zákona o odpadech (suché galvanické články, elektrické akumulátory) nebo v katalogu odpadů je značně nepraktické a nevystihuje rozdílné obchodní, technické a environmentální parametry ( chemické složení ) baterií. Nově se zavádí členění na tři základní skupiny:

  1. přenosné baterie a akumulátory,
  2. průmyslové baterie a akumulátory a
  3. automobilové akumulátory.

 

Jsem přesvědčen, že nové členění jednoduchým způsobem zpřehlední zatřídění a tím i evidenci baterií a akumulátorů podle oblastí použití, což má vliv i na určení, které baterie a akumulátory jsou předmětem zpětného odběru a které odděleného sběru :

Zpětný odběr bezplatně od všech konečných uživatelů je stanoven pouze pro baterie přenosné ( malé spotřebitelské ), pro průmyslové baterie a akumulátory a automobilové akumulátory bude zaveden oddělený sběr v režimu odpadů. Pro automobilové akumulátory podle § 31h, odst. 2 a 3 je výrobce povinen zajistit na vlastní náklady jejich oddělený sběr, ale v případě automobilových baterií a akumulátorů ze soukromých vozidel, která nejsou používána k podnikatelským účelům bez nároku na úplatu od konečného uživatele. Vzhledem k vysoké pozitivní výkupní ceně odpadních akumulátorů (výkupní ceně olova), díky níž je dosahovaná vysoká míra jejich sběru oprávněnými osobami, ponechává novela s ohledem na současnou praxi také možnost jejich výkupu mimo systém ustavený výrobcem.

Domnívám se, že obdobným způsobem by bylo možné členit i pneumatiky a oleje. 

Chtěl bych zde upozornit, že zcela nově je definován termín „úroveň zpětného odběru“, který bude důležitý pro hodnocení zpětného odběru a který je závislý na prodeji konečným uživatelům v ČR v uvedeném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech :

„n) úroveň zpětného odběru - procentuální podíl pro daný kalendářní rok vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií a akumulátorů zpětně odebraných v systémech podle tohoto dílu zákona nebo podle dílu 8 v uvedeném kalendářním roce vydělí průměrnou hmotností přenosných baterií a akumulátorů, které výrobci buď prodají přímo konečným uživatelům, nebo je dodají třetím osobám za účelem prodeje konečným uživatelům v České republice v uvedeném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech.“ na rozdíl od v současnosti používanému termínu „úspěšnost“, který se vztahuje pouze k množství výrobků uvedených na trh ve vykazovaném roce.

Povinnosti při uvádění baterií a akumulátorů na trh jsou stanoveny v § 31a. Po dlouhých diskusích se podařilo prosadit rozumnou variantu zákazu všech přenosných baterií s obsahem kadmia. V aplikacích, kde není v současné době k dispozici rovnocenná náhrada za nikl - kadmiové články, je povolena výjimka (pro lékařské přístroje, ruční nářadí, nouzová a bezpečnostní zařízení). Nutno zmínit, že na stole ležely mnohem radikálnější a zároveň iracionální návrhy. Vážně se například diskutovalo o zákazu baterií s nízkými obsahy olova. To by postihlo skupinu výrobků, které v ČR představují kolem 60 % ze všech prodávaných baterií. 

Výrobcům se stanovuje v § 31b mj. povinnost informovat odběratele o tom, že baterie a akumulátory splňují požadavky tohoto dílu zákona pro jejich uvedení na trh. 

Novou povinnost, kterou musí výrobci splnit nejpozději do 26.9.2009, a to označovat přenosné baterie a akumulátory údajem o jejich kapacitě, ukládá § 31c. Toto ustanovení implementující směrnici EU bude mít na výrobce dle MŽP pouze mírný negativní dopad. Lze očekávat mírné jednorázové navýšení nákladů na změnu potisku. 

V § 31d jsou stanoveny informační povinnosti. MŽP očekává, že vliv novely na domácnosti bude zprostředkovaný, tj. že ke změně chování a k vyšší účasti fyzických osob na zpětném odběru baterií a akumulátorů dojde zejména v důsledku plnění informačních povinností výrobců, respektive realizací informačních kampaní ustanovených na provozovatele kolektivních systémů. Novela ukládá výrobcům novou povinnost informovat odběratele, že baterie či akumulátory splňují požadavky pro jejich uvedení na trh, dále informovat uživatele o možných účincích baterií a akumulátorů na životní prostředí a lidské zdraví a o místech zpětného odběru. Tyto povinnosti si vyžádají pouze minimální finanční náklady, zejména pokud výrobci použijí pro informování zákazníků internet, neboť novela neuvádí jakým způsobem by měl být uživatel informován.

Pro rychlejší růst úrovně zpětného odběru použitých baterií a akumulátorů budou nezbytné informační kampaně a propagace zpětného odběru a další zlepšování dostupnosti míst zpětného odběru ve smyslu jejich viditelného umístění, hustoty sítě, atraktivního designu boxů pro konečné uživatele baterií a akumulátorů, což si vyžádá určité náklady. Rozsah (a tím i nákladnost) kampaní si určí povinné osoby samy tak, aby plnily úrovně zpětného odběru předepsané Směrnicí, resp. MŽP. 

V § 31e se stanoví Seznam výrobců. Povinná registrace umožní získat opět přehled o všech osobách, na které se vztahují povinnosti.

Distributoři a poslední prodejci baterií by měli být silně motivováni k obchodování pouze se zaregistrovanými výrobci. Dle novely se stávají distributoři baterií a akumulátorů odpovědní za plnění povinností výrobců, kteří nejsou uvedeni v Seznamu výrobců. Tím bude uplatněn princip traceability a dojde ke zpřehlednění systému (kontrola plnění i mezi jednotlivými články distribučního řetězce), což bylo nedostatkem § 38 zákona. Současně je povinna disponovat technickou informací výrobce prokazující, že baterie a akumulátory jím držené splňují jejich podmínku uvedení na trh.

Poslední prodejci s výjimkami jsou povinni odebírat přenosné baterie a akumulátory, což představuje pouze nároky na vyhrazení prostoru na místo zpětného s tím, že náklady na zpětný odběr nese výrobce. 

V souvislosti se zavedením povinnosti podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců baterií a akumulátorů dojde jen k nepatrnému jednorázovému zvýšení administrativní zátěže povinných osob. V případě zapojení se do kolektivního systému bude zápis proveden přímo u provozovatele systému, který v tomto případě funguje jako správce dat poskytující MŽP požadované údaje nezbytné pro vedení Seznamu a veškerá další data v případě potřeby. 

Výrobci ukládá § 31f povinnost zpracovat roční zprávu o způsobu plnění povinností, obsah a rozsah bude stanoven vyhláškou do 31.3. v písemné a elektronické podobě. 

Požadavky na zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů rozšiřuje § 31g  – nově je zaveden požadavek na zajištění minimální úrovně zpětného odběru baterií a akumulátorů, výrobce je povinen uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi. 

Požadavky na oddělený sběr baterií a akumulátorů upravuje § 31h. Za účelem splnění povinnosti je výrobce automobilových baterií a akumulátorů povinen zřizovat místa odděleného sběru, která umožní konečným uživatelům odkládat odpadní automobilové baterie a akumulátory na dostupných místech, jejichž hustota je obdobná jako v § 37a odst. 1 písm.a). Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí. Výrobce je povinen zveřejnit seznam míst odděleného sběru automobilových baterií nebo akumulátorů způsobem dostupným konečnému uživateli a obcím. 

Zpracování odpadních baterií a akumulátorů se týká § 31i. Směrnice ukládá povinnou recyklaci všech sebraných baterií a akumulátorů. Takže nejpozději od 26. září 2009 budou muset být všechny sebrané baterie materiálově využívány.

Problémy mohou nastat při plnění požadovaných minimálních recyklačních účinností. Již dnes je vědecky prokázáno, že v případě alkalických baterií je kvóta 50 % na samé hranici splnitelnosti. Při fundamentálním výkladu tohoto požadavku může dojít k výraznému omezení konkurence mezi recyklačními podniky v Evropě, a tím i ke zvýšení ceny za recyklaci přenosných baterií.  

Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů stanovuje § 31j.Výrobce si může vybrat individuální, solidární nebo kolektivní plnění povinností zpětného odběru. 

Provozovatele kolektivního systému se týkají § 31k- §31r. Novela podrobně upravuje vznik, schválení a zrušení kolektivních systémů pro zpětný odběr baterií a akumulátorů. Daná ustanovení, nahrazující stávající dobrovolnou dohodu mezi MŽP a Svazem výrobců a dovozců přenosných baterií, umožní výrobcům baterií a akumulátorů vytvořit další paralelní kolektivní systémy místo dosavadního jednoho a spolupráci s kolektivními systémy ustavenými pro zpětný odběr elektrozařízení. 

Všechny státy EU musí dosáhnout úrovně zpětného odběru minimálně 25 % v roce 2012 a 45 % v roce 2016. Zvažovány byly i individuální cíle pro každou zemi podle jejich ekonomické vyspělosti, infrastruktury a geografických zvláštností. Byl navržen parametr gramy baterií/občana/rok (podobně jako u elektrozařízení). Úrovně zpětného odběru 45 % je dosahováno v Belgii a Švýcarsku, k této hranici se blíží i kolektivní organizace v Rakousku, Německu a Holandsku, Corepile ve Francii vykazuje 20 %. V České republice se v roce 2007 podařilo kolektivní organizaci Ecobat zvýšit úspěšnost zpětného odběru z 6,4 % v předchozím roce na necelých 10 %, řada dalších států EU bude začínat od nuly. Proto je nutné uvedené cíle sběru vnímat jako velmi ambiciózní a je potřeba vytvořit při transpozici co nejlepší podmínky pro jejich naplnění. 

Směrnice předpokládá, že financování nákladů na sběr, recyklací a zpracování všech baterií musí být zajištěno výrobci. Oddělený sběr a recyklaci průmyslových a automobilových akumulátorů bude možno financovat z velmi dobrých výnosů za prodej získaných kovů - bez reálného přispění výrobců. Bohužel odlišná situace stále trvá u přenosných baterií, kde náklady na jejich sběr a zpracování výrazně převyšují výnosy z recyklace, takže role výrobců při financování je a bude nezastupitelná.  

Směrnice přímo zakazuje používání viditelných "recyklačních" poplatků při prodeji baterií konečným uživatelům. Viditelný poplatek je jedním z pilířů fungování nejúspěšnějších systémů zpětného odběru v Evropě ( například BEBAT v Belgii ). 

Cílem Směrnice je podpora rozvoje nových recyklačních a zpracovatelských technologií a výzkumu recyklačních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí a nákladově efektivní pro všechny typy baterií a akumulátorů.

Směrnice vyzývá zpracovatelská zařízení, aby zaváděla certifikované systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). 

Zbývá jen věřit, že novela brzy vstoupí v platnost, aby byl splněn termín daný Směrnicí ( 26.9.2008 ) a nová právní úprava zpřehlední zpětný odběr a napomůže plnění stanovených cílů. Při aplikaci ustanovení novely zákona a prováděcí vyhlášky Vám můžeme být nápomocni.  
 

Literatura:

[1] Ministerstvo životního prostředí: Legislativa – Připravovaná legislativa- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

URL: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKPFOH6B4L>

[2] Kratochvíl, P : Co očekávat od nové směrnice o bateriích? Odpady. Odborný časopis pro nakládání c odpady a životní prostředí, roč. XVIII, Č. 2/2008, s.21 ISSN 1210-4922

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS ze dne 6. září 2006 ( Směrnice o bateriích ) 

 

Ing. Jaroslav Špůr
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Litevská 8, 100 05  Praha 10