Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad dopisy čtenářů - Bratrstvo řetězové pilky

10. 6. 2009

Bratrstvo řetězové pilky


Rád bych ctěným čtenářům nabídl veselou (no, veselou….) historku z natáčení. Přesněji: také z natáčení. A o tom, jakže se v Čelákovicích také hospodaří s obecními (našimi) penězi a jak se nakládá s lidmi, kteří nejsou k rádobymocným loajální, tedy kteří takzvaně strkají nos tam, kam nemají.
Všechno začalo oznámením, že MÚ chce zlikvidovat alej stromů u Malého podjezdu. (My Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice).

Pamětliv toho, že v posledních letech padlo s velkou pompou a pro blaho nás všech nejedno stromořadí či alej v katastru našeho městyse, i toho, že pilka a sekerka najatého drvoštěpa občas a ráda ujede a zplanýruje i okolí zvící několika akrů přilehlé nic netušící zeleně, jsem se zalekl. V těsném sousedství zmíněné aleje u Malého podjezdu je pozemek bývalého Starého hřbitova (my Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice), na němž spočívali a částečně zřejmě ještě spočívají moji prarodiče z matčiny strany. A pomyšlení, že by běsnění a malý jakoomyl v lokalizaci mohly znamenat zbloudění šíleného dělníka s řetězovkou i na tento pozemek, kde stromy vyrostly doslova z mých (i jiných) prarodičů, mě donutilo jednat (neberu vážně oficiální ujištění o zákonném a úplném zlikvidování a asanaci hřbitova - byl jsem u toho a viděl jsem, jak to probíhalo).

Samozřejmě již celá desetiletí vím, že s veřejnou mocí není možná ani dohoda, ale ani souboj za použití regulérních a běžných prostředků. To mají dobře „obšancované“. Tak tomu bylo za komunismu (určitě si na mě vzpomenou bývalí starostové Fouček, Horák a další, pokud jsou naživu) a tak je tomu i dnes. Na to, aby se do „nich“ člověk tak říkajíc trefil, je třeba použít prostředky poněkud originálnější.

Věren své současné profesi a aktivnímu působení v naší firmě (na vysvětlenou, Studionest s.r.o., vyrábíme pořady pro tuzemské i zahraniční televize a rádia), jsem spolu se svými spolupracovníky zvolil cestu, o které jsme byli přesvědčeni, že zabere.

Vyrobili jsme rozhlasový a později i televizní reklamní spot, který humornou formou popisuje poměry v Čelákovicích v oblasti „péče o veřejnou zeleň“ (tak tomu doopravdy říkají. Péče!!!). Ten jsme pak následně e-mailem poslali na všechna pracoviště MÚ, některým místním prominentům a tématicky zaměřeným organizacím na území České republiky (spot se dá potkat na řadě internetových portálů, kde ho můžete kdykoli shlédnout. Nejjednodušší je to samozřejmě na Youtube.com, po zadání hesla „Bratrstvo řetězové pilky“). Ohlas byl veliký a to i u expertů na životní prostředí, kontrolních institucí a různých spolků a firem, které mají s čelakovským „establišmentem“ hrozivé zkušenosti. A že jich je!

Co se stalo? Odpovědní (VŠICHNI) z MÚ mlčeli jako hrob. Jako hroby vlastně. I když potvrzení o přečtení el. pošty jsme obdrželi prakticky ode všech. Žádná odezva. Jen dva místní zastupitelé, či co to bylo, odepsali zlobnými až sprostými dopisy. Nebudu je zde jmenovat ani citovat, ale samozřejmě to „mají u nás“ - máme je vypálené na CD, nahrané na „fleškách“ a uskladněné mimo domov i kancelář.

A aby byla má zpráva kompletní, také se do mě vlastně ještě „opřel“ (a tím všímavému jedinci i trochu poodhalil pozadí „stromové mafie“) jakýsi obrovský, nemladý a nestarý, černě oblečený, vyholený a v černém terénním autě jezdící čtyřicátník. Odchytil mě Za dráhou (my Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice) a oznámil mi - čtenář promine: „Neser se do toho, nebo ti zakroutíme krkem“ (jediný svědek byl bohužel jeho noshled nebo řidič, který to nezúčastněně (profesionálně?) pozoroval. Nahrávku jsem nepořídil, byv náležitě vyzbrojen drahým nahrávacím zařízením, bez kterého od jisté doby neudělám ani krok, protože strach, že budu o toto zařízení vzápětí „kratší“, hraničila v tomto případě s jistotou.

Ale stejně nám to udělalo velkou radost. Neb to je ten nejlepší důkaz, že jsme brnkli na správnou strunku.

Inu, na hrubý pytel hrubá záplata. Spot tedy putoval dál - do emailových schránek asi 150 (slovy sto padesáti) televizních, rozhlasových i píšících novinářů z celé republiky. Díky své práci máme řadu známých v těchto kruzích, čehož by byl hřích nevyužít. Výsledkem byla reportáž, odvysílaná na prvním a reprízovaná na druhém programu ČT a souběžně i v Českém Rozhlase, kde zaskočený starosta zase a opět - bohužel - neuvěřitelně plkal a vědomě lhal.

Leč alej byla - alespoň dočasně - zachráněna. Nařídil to na základě výše popsané medializace a prostřednictvím oficiálního oznámení zdejšího občanského sdružení NAŠE Čelákovice úřad Inspekce pro životní prostředí. (Detaily zde a zde - pozn. redakce)

A to by mohl být vlastně happyend. Ale nebyl.

Přiznám se, že jsme očekávali nějakou kulišárnu od potrefených. Třeba zábor části našeho domku pro další kanceláře úřadu, nebo vyhnání z města, ale skutečnost byla ještě daleko bizarnější. A to se právě dotkneme výše zmíněného rozhazování peněz (našich), na naprosto nepochopitelné „projekty“ města.

Jednoho časného rána se začal z naší ulice ozývat ryk strojů a štěbetání nějakých hlučných pracujících. Jakási přepadová formace narychlo najatých kopáčů, stěhováků, sázečů a zalévačů Bůh ví (starosta ví) odkud. A ta se zde jala vysázet v rekordním čase 9 vzrostlých lip cca 5 m vysokých. Některé z nich přímo před náš práh. Pravda, pár jich umístili do chodníků nechodníků blíže Husitskému kostelu (my Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice). Naše krátká, slepá a bezvýznamná ulice v nějakém plánu „zastromování“ pochopitelně nefiguruje až do roku 4 075, a také zpátky v historii tady žádné stromy nestály. Máme fotografie, protože můj už výšezmíněný děda z matčiny strany byl jedním ze stavitelů a sponzorů zdejšího Husitského kostela (my Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice). Celou akci doprovázelo vzteklé poskakování p. Turka (pro nezúčastněné to je ten, který má jako boss ve zdejším Komunálu pečovat o to, co raději pokácí, jen aby neměl odpovědnost a tolik práce). Ten, dle zuřivého výrazu ve tváři, určitě v duchu práskal nad nádeníky netrpělivě bičíkem, aby byli rychlejší než se místní vzpamatují. A doprovázen byl také zběsilým mačkáním spouště fotoaparátu pí Mutínské, jinak to nejnepostradatelnější ze všech nepostradatelných osadníků odboru Životního prostředí na našem velkoúřadě (dodnes nám není jasné, proč fotila tato pí nejen osazené lípy ale hlavně náš dům, vchod do firmy a její identifikační ceduli. Že už by se opět utvářel někde seznam něčeho, co by se mohlo někomu v budoucnosti hodit?)

Takže MÚ z nenávisti k rodině Babických vyhodil mýrnyks týrnyks cca 100 000.-Kč (potvrzeno) na výsadbu „ze msty“, přičemž např. na příspěvek na kamerový systém do prostoru nádraží, kde může jít někdy člověku o zdraví, neřku-li o život, prý nemá. A všechno jenom proto, aby zpupná rodina viděla, jaká je se stromy práce a aby si přišla na své, až jí bude padat listí do talíře a ulomené větve na hlavičky jejich dětí (probůh, nevěřme těm věčným kecům o nebezpečí z padajících větví. Stačí, aby byly stromy pravidelně ošetřovány a pak má šanci snad jedině tornádo. Za vším je jen lenost a nekompetentnost.)

Howgh.

Co z toho všeho plyne?

Snad to, že bych se nerad dožil toho, že si MÚ např. z nějakých vyšších pohnutek a z moci svého „ouřadu“ jednou umane a postaví na mojí (vaší) zahradě pomník Partyzána, protože kámoš sochař nebude mít na nájem a navíc dobrodincům určitě ze zakázečky něco „pustí“, nebo že si jí eventuelně vyvlastní (tu zahradu) pro své potřeby. Je k tomu nakročeno. Když si pozorně přečtete v místním tisku některá rozhodnutí našich zvolených nezvolených zástupců, je od toho už jen krůček.

U nás ale narazili. Na všechny zúčastněné zvažujeme právní kroky. Nejsme ad hoc proti stromům v naší ulici a těch pár listů si také uklidíme, horší je, že úřad celou akcí porušil několik vyhlášek. A to by holt žádný úřad neměl.

Strom podobného typu jako lípa má stát nejméně 2,5 metru od plotu. U nás je to přibližně 1,80m. Osa kmene stromu nemá v okruhu nejméně dvou metrů kolidovat s vedením umístěným v zemi. U nás je první strom cca 1 metr od přípojky plynu na jedné a ještě méně nad přípojkou el. proudu na druhé, druhý strom je přesně nad přívodem vody a kanalizace. Navíc úřad má předem o takové akci zúčastněné informovat.

A my navíc už prostě nehodláme tolerovat řádění Bratrstva řetězové pilky v Čelákovicích jen proto, že vybílit vše vzrostlé je jednodušší a pohodlnější než se starat o krásné vzrostlé stromy. A ani nehodláme přihlížet kšeftování s pokáceným dřevem a přihrávání objednávek sbratřeným firmám a jednotlivcům z této (a samozřejmě i z jiných) branží.

Pana starostu a jeho pobočníky jsme jen v této kauze přistihli u nejedné lži. Myslíte si opravdu, že nám lžou jen tentokrát?

V konečném zúčtování doufejme dojde na rčení, že lež má krátké nohy. A to i na naší radnici (my Čelakováci víme kde to je i bez udání názvu ulice).

P.Babický
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář